Pes má na svém jazyku mnohem méně chuťových pohárků než my lidé, konkrétně asi 1 700 oproti našim více než 7 tisícům. Při své analýze přitažlivosti potravy se zaměřuje především na to, jak mu dané jídlo voní.  Chuťové pohárky na jazyku psa dokážou rozpoznat hořkou, slanou, sladkou a kyselou chuť, ovšem citlivost je velmi nízká.  Chuť tedy částečnou roli v příjmu krmiva hraje, ale i přesto je zde důležitější čich. Pokud krmivo psovi dostatečně nevoní, chuť ztrácí význam.

Jazyk psa je podstatný při přijmu tekutin. Pokud jste někdy pozorovali, jak Váš hafan pije vodu, pravděpodobně jste si všimli, že se to většinou neobejde bez cákání a kolem misky to vypadá, jak kdyby se v ní mrskala rybka. Psi srolují jazyk do tvaru naběračky obráceně směrem k bradě a udělají si tzv. korýtko. Tím pak naberou vodu a hodí si ji přímo do tlamy.

Dýcháním s vyplazeným jazykem a dobře známým funěním s otevřenou tlamou se psí tělo ochlazuje. Jazyk je v tomto mechanismu klíčový a hraje velmi důležitou roli. Díky rychlému dýchání a vyplazenému jazyku dochází k odpařování vlhkosti umožňující odvod tělesného tepla. Vypařováním vlhkosti z jazyka pes reguluje svoji tělesnou teplotu.

Barva jazyka je důležitým ukazatelem zdravotního stavu psa. Dle barvy lze odhalit určité zdravotní problémy. Plemena psů Čau – Čau a Šarpej mají jazyk modré barvy. U těchto ras bývá často problém určit podle něj zdravotní kondici. Drtivá většina plemen má jazyk jasně růžový. U nich pak náhlá změna barvy může indikovat zdravotní potíže. Ztmavnutí se objevuje u problémů se srdcem či plícemi, u některých otrav a při zasažení elektrickým proudem. Při chudokrevnosti má jazyk bledý odstín.